Hlavní menu / Památky ve městě
Ukázat objekt na mapě nebo další fotografie
Vytisknout

BÍLÁ VĚŽ

Hranolovitá zvonice s renesančním portálem v přízemí, téměř 72 metrů vysoká, postavená zevně z bílých pískovcových kvádrů a uvnitř z cihel. Její základna má rozměry 10x10 metrů, směrem vzhůru se zužuje. Věž tvoří 6. pater, výrazně oddělené římsami. Na věž vede 234 schodů a nabízí návštěvníkům krásné výhledy na město i daleké okolí. Bílá věž tvoří spolu se sousední katedrálou svatého Ducha typickou dominantu Hradce Králové.

Stavba věže byla zahájena už v roce 1509 na odbouraných zdech kaple sv. Klimenta, která byla částečně do věže vezděna. Stavba se poté zastavila a pokračovala až v roce 1574 mistry Burianem Kameníkem a Burianem Zedníkem. Pískovec se na stavbu dovážel z lomu nedaleko Hořic. Na rozdíl od červených cihel katedrály sv. Ducha, stojící hned vedle, byla světlá pískovcová věž nazvána Bílou věží. V roce 1579 bylo dokončeno již 4. patro, kterému dominuje mohutné okno s goticko-renesanční kružbou, o rok později 5. patro s hodinami a 6. patro s kamenným o chozem a toskánskými sloupy. V roce 1596 byla věž dokončena krovem a měděnou bání s lucernou a pozlacenou hvězdou. V roce 1729 přibyla na vrchol měděná makovice se městským znakem a šesticípou hvězdou. V roce 1839 se uskutečnila rekonstrukce báně, v letech 1987-1993 pak proběhla rekonstrukce celé stavby.

Kamenným portálem Bílé věže se vchází do kaple sv. Klimenta. Na portálu jsou zasazeny dva kamenné štítky: na jednom je vytesán lev a na druhém G. Nad portálovou římskou se vine nápis Deus providebit, vigilandum tamen (Bůh bude prozřetelným, přes to bdíti bude). Je to heslo císaře Maximiliána II., za jehož panování se věž stavěla, a zároveň naznačuje účel Bílé věže jako věže strážné.

Ve 4. patře je zavěšen na dřevěné stolici zvon, který odlil roku 1509 Ondřej Žáček a který je druhý největší v Čechách - váží 10 tun, je 2 metry široký a 1,7 metru vysoký (větší je už pouze zvon Zikmund na svatovítské věži v Praze). Zvon rozeznívalo 8 mužů. Původně byl zvon umístěn na samostatné dřevěné hranici u kaple sv. Klimenta, na věž byl vytažen až roku 1581. Od roku 1705 je zasvěcen sv. Augustinovi.

Na věži se vystřídaly 3 chronometry. První z nich pocházel z dílny hodinářského mistra Vavřince z Nového Města pražského a sloužil od roku 1591 do roku 1829. Byl vybaven 2 cimbály, které se rozeznívaly každou čtvrthodinu. Druhý hodinový stroj sestavil Josef Brožek a dnes tento stroj můžeme vidět v Muzeu východním Čech. Od roku 1993, kdy byla ukončena poslední rekonstrukce, na Bílé věži ukazuje čas nový, moderní chronometr.

Za dobrého počasí je z věže krásná vyhlídka. Na serveru můžeme vidět Bojiště 1866 na Chlumu, Jaroměř a Josefov, Zvičinu, Krkonoše se Sněžkou a Studniční horou, Ostaš u Police nad Metují, Dobrošov, na východě Nové Město nad Metují, zámek Opočno, Třebechovice pod Orebem, rozlehlé královéhradecké lesy, za nimiž se táhnou Orlické hory s Velkou Deštnou. Na jihu potom můžeme spatřit návrší táhnoucí se od Nového Hradce Králové k Vysoké nad Labem, na obzoru nízkou Českomoravskou vrchovinu, Žďárské vrchy, Kunětickou horu s blízkou opatovickou elektrárnou. Na západní straně vyhlídce zabraňuje návrší táhnoucí se od Všestar k Libčanům. Při návštěvě věže se vyplatí vzít si dalekohled.

 POLOHA

Adresa: Franušova 1, 500 03 Hradec Králové
Ukázat na mapě

 MOŽNOST NÁVŠTĚVY